Jak to tak ale bývá, nešlo všechno podle plánu. Nejprve samozřejmě vybrat typ. Vybral jsem typ "Poulaine," neb se mi zdály relativně jednoduché a v období mezi 14. a 15. stoletím, které bych chtěl dělat (respektive oboje dvoje a s 2 různými kostými nejlépe, plus i nějaké ty další aktivity v období jiných), se prakticky neměnily, pokud nepočítám různé typy výstředností na nich a věcí, díky kterým se odlišovaly jedny od druhých. Typ byl tedy jasný a pro ilustraci je zde výsek obrázku (Roman Vaverka - Obuv ve Středověku):
Vybral jsem něco jako model označen číslem 3 a pokračoval návrhem střihu. A tady...tady přišly problémy. Nohu si změřit zvládnu, ale jak moc bude třeba kůze navíc na převrácení boty (ano, jsou to boty převrácené), kolik místa nechat ve předu na špičku a hlavně jak to udělat, aby se mi špička zvedala a nezarývala do země (neb střih 1a by tak nejspíše dopadl)? Udělal jsem si tedy předběžný střih (je to střih, nebo se tomu u bot říká jinak? Možná šablona? No nic, pokračujem.) a dopadlo to s původním střihem takto:
To, co je jasně vidět po zahnutí nahorů a zvýraznění je to, o co jsem střih udělal větší (humus co, jako bych fakt vůbec neuměl měřit, říkal jsem si v tu chvíli...) a nejen to, kůže se i mírně natáhla při obracení. Také se ale stalo to, že se ohnula a zdeformovala i podrážka. Trochu jsem to čekal, ale tohle bylo docela dost vzhledem k tomu že je z 6mm tlusté kůže a svršek (ta horní část ;-)) je pouze z 2mm. Hold namočená kůže se chová trochu jinak než ta nenamočená.
Teď je ale čas se trochu vrátit a povědět, jak je to vlastně sešité. Boda je sešitá stylem líc-hrana a převrácená naruby (tedy spíš na lic z rubu v tomle případě), po několika minutovém až hodinovém namočení do vlažné až teplé vody. Demonstruje to následující obrázek opět z výše zmíněné knihy (kde je to tedy sešito a jak vypadá šev po obrácení):
Lícní strana kraje vyříznutého svršku se tedy přiloží k hraně podrážky, zafixuje (přilepí) a proděruje šídlem (lépe zahnutým, ale není to nutné). Šil jsem samozřejmě dvěmi navoskovanými dratvemi proti sobě s jednoduchým uzlem v každé dírce. Výsledek tedy nahoře a to nebylo ono. Vzal jsem tedy botu a přečnívající kůži na svršku odřezal poté, co jsem botu na horní hraně prasácky sešil k sobě. Pak jsem sešil přední díl svršku ještě k zadnímu-patnímu, vyzkoušel a ejhle bota docela seděla.
Dalším krokem bylo udělat to samozřejmě lépe. Vzal jsem si odřezaný kousek a jak nejlépe jsem uměl jsem přečnívající část odstranil ze střihu. Bohužel to není taková prdel, když je střih takový že musíte odstranit v jeho prostředku něco, co nemá pěkný tvar trojuhelníku či lichoběžníku, ale oblého cosi a musí vám to vyjít placaté pro vyříznutí z kůže a stejně tak tam chcete nechat prohnutí u špičky, aby se Vám zvedla. No, výsledek následuje a je tam pro úplnost jak podrážka, tak patní díl, tak taky polovina předního dílu svršku:
K zeleným čarám na střihu se ještě dostanu. Tento návrh jsem si říkal že by už mohl vyjít (snad?) a ejhle-nevyšel. Po ušití byla délka svršku u nártu ideální, bohužel v oblasti palce nohy to pořád bylo velké a tak následovalo další odřezání a sešití na horní hraně. Následuje obrázek z otáčení a výsledné ušité obě boty, obě cca stejné, ale obě se švem na svršku, který by tam vůbec nemusel být:
Po tom, co ještě navíc sešijete (zkrátíte sešitím) něco co už tak má ideální délku (svršek u nártu), tak se samozřejmě bota ještě musí trochec natáhnout a tak následovalo další namočení, vyztužení mého milého nártu nohy a nějaké to soukání nohy dovnitř a x minutové chození kolem a tahání. Kdo má dřevěny model své nohy má to samozřejmě jednodužší. :-D Pokud se vrátím ke střihu nahoře, tak zelené čáry jsou cca to, co jsem v případě patního díku ještě odstřihnul (nelíbilo se) a v připadě předního dílu co bych ještě ubral aby se to nemuselo sešívat nahoře. Každý máme samozřejmě jinou nohu a tak pokud by jste se rozhodli ušít si boty taky sami doporučil bych nejprve látkový svršek, vyzkoušet jak to sedne a pak až dělat z kůže. Mě bylo zhnilo a tak jsem dopadnul takhle. :-D
Nakonec samozřejmě ještě trochu pochodit aby se zformovaly boty přesně na nohu a nakonec navoskovat a výsledek je tu:
Teď jen doufám, že v nich nějakou tu dobu pochodím a nebo že udělám další boty tak jak mají být, aby mě s nima zarytí LH nadšenci neposlali k šípku. Nutno podotknout, že dost kloužou. Inu kožená podrážka se nezapře, ale na některých površích je si myslím i lepší, jen to nejní zrovna hladká podlaha a posekaná suchá tráva. :-D
Doufám, že se první příspěvek alespoň trochu líbil a pokud by jste měli jakýkoli dotaz pište a ptejte se. Kdo by měl připomínky pište taky, ale pokud nebudou konstruktivní, nepište je prosím mě a tady. :-)
Mějte se krásně a snad zase někdy (brzo) zdar.
